Tělocvičná jednota SOKOL Praha - Strašnice - založeno 18.10.1908

Tělocvičná jednota SOKOL Praha - Strašnice - založeno 18.10.1908

  • Banner 1
  • Banner 2
  • Banner 3
  • Banner 4
  • Banner 5
  • Banner 6

zakladatel Sokola

Narodil se v září roku 1832 v Děčíně, kde byl jeho otec zámeckým lékařem. Brzy osiřel, byl vychován příbuznými na Mladoboleslavsku a v Praze, kde studoval nejprve na malostranském gymnáziu a maturoval na vlastní žádost česky na Akademickém gymnáziu v roce 1850. Studoval filosofii, po absolvování byl čtyři roky vychovatelem v rodině vlasteneckého továrníka Bartelmuse u Berouna. V roce 1860 získal doktorát a věnoval se estetice a dějinám umění. Po dlouhém a svízelném úsilí dosáhl docentury na pražské technice a v roce 1883 profesury na pražské univerzitě.
Byl od dětství nepevného zdraví, proto na radu lékaře cvičil v soukromém tělocvičném ústavu Schmidtově a později v ústavu Malypetrově. Po založení Sokola poskytl novému spolku všechny předpoklady k úspěšné budoucnosti. Zorganizoval prvý cvičitelský sbor, dal pevný řád cvičebním hodinám, založil tělo-cvičnou knihovnu a časopis Sokol, v němž v lednu 1871 zveřejnil programový článek Náš úkol, směr a cíl. V roce 1869 vydal spis Hod olympický, zdůrazňující význam olympijské myšlenky o čtvrt století dříve než baron Pierre de Coubertin.
Pro tělocvičnou praxi publikoval ve spisu Základové tělocviku dosud nepřekonanou tělocvičnou soustavu, vyznačující se promyšleným systémem a pestrostí při tělocvičné a sportovní činnosti. V duchu jazykových snah Jungmannových uvedl v život nesmírně výstižné tělocvičné názvosloví.
K dvacátému výročí založení Sokola zorganizoval v roce 1882 prvý sokolský slet na Střeleckém ostrově v Praze, obeslaný 80 jednotami z Čech, Moravy, Slezska, Vídně, Zábřehu, Lublaně a Ameriky. Pod Tyršovým vedením zde cvičilo 720 mužů a v průvodu šlo 1 600 krojovaných sokolů. Toto vystoupení vytyčilo a utvrdilo zásady výchovy k tělesné zdatnosti, k brané způsobilosti, k mravní a společenské ukázněnosti.
Sokol byl již pevně zajištěn a zakotven v podvědomí českého národa. Proto se Tyrš v roce 1884 vzdal náčelnictví a věnoval se plně vědecké a pedagogické práci na univerzitě, která jeho profesuru podmiňovala rezignací na sokolské funkce. Byl však velmi nervově vyčerpán a proto hledal uklidnění při léčebném pobytu v Tyrolských Alpách ve vesnici Oetzu. V pátek 8. srpna se nevrátil z vycházky. Den poté přijela za ním jeho choť Renáta. Tyrš byl dva týdny nezvěstný, až bylo jeho tělo nalezeno v horské říčce Aaše. Šlo zřejmě o nešťastnou náhodu, kdy snad sklouzl na horské stezce a zřítil se do vln. Přechodně byl pohřben v Oetzu, později převezen do Prahy a na Olšanských hřbitovech uložen do hrobu ke svému spolupracovníkovi Jindřichu Fügnerovi.

historie_Tyrs.jpg