Tělocvičná jednota SOKOL Praha - Strašnice - založeno 18.10.1908

Tělocvičná jednota SOKOL Praha - Strašnice - založeno 18.10.1908

  • Banner 1
  • Banner 2
  • Banner 3
  • Banner 4
  • Banner 5
  • Banner 6
Úvodní strana / Akce / Všesokolské slety /

XIII. Všesokolský slet

Příprava největší sokolské slavnosti v roce 2000, XIII. Všesokolského sletu byla uzpůsobena novým podmínkám, které sokolové zkoušeli poprvé. Bylo to způsobeno především změnou cvičební plochy, kdy se poprvé Sokol představil na malém Rošického stadionu a nikoliv na velkém, téměř historickém Masarykově stadionu. Ti co se měli možnost projít po velkém stadionu v době konání sletu, velmi rychle pochopili, proč se zde nemohl konat slet. Viděl jsem v očích všech co si stadion pamatovali z minulého sletu smutek a hořkost, kterou jim přinášel jen pouhý pohled na zdevastovaný a osudu napospas nechaný stadion, onu pýchu sokolstva - největší stadion na světě. Nebyl jsem sám, kdo zahlédl v očích některých bratří a sester z věrné gardy i slzy, které mluvily za všechno. Bylo mi smutno. Masarykovým stadionem jsem prošel jen dvakrát a poté jsem ho raději obcházel. Přesto si myslím a nejméně tři argumenty mě o tom přesvědčují, že i kdyby byl Masarykův stadion v dobrém stavu a provozuschopný, tak by sokolové měli dát přesto přednost Rošického stadionu. Prvním argumentem jsou diváci, druhým jsou cvičenci a třetím finance. Kdo byl na Strahově tak ví, co je cvičit na zcela zaplněné ploše před téměř plnými tribunami. Velký stadion by většina skladeb nezaplnila ani deseti procenty a diváci by mohli zaplnit maximálně hlavní tribunu, zbytek by zel prázdnotou. A co se týká finanční náročnosti pronajmutí velkého stadionu, radši nemluvě. Takto se jednalo o velmi hezkou slavnost v milém prostředí se zaplněnými tribunami i cvičební plochou, kdy se všichni zúčastnění velmi dobře bavili a o to snad především šlo.
Většina skladeb mě velmi mile překvapila. Nechci je tu všechny jmenovat, ale celkový dojem z vystoupení mám velmi dobrý. Je to především zásluhou autorů, kteří předvedli, že sokol je organizací, která se stále vyvíjí a nezůstává zamrzlá ve své minulosti. Řekl bych, že toto byl jeden z nejpozitivnějších bodů celého sletu. Jen jedna skutečnost mohla býti brána ještě pozitivněji, a to neuvěřitelné množství mladých lidí a dětí, kteří svým počtem zcela jednoznačně převyšovali starší sokoly.
Já sám jsem byl členem jednoho z ústředí vedení skladby a proto bych se rád vyjádřil k tolik kritizované organizaci sletu. Finální přípravy začali již v sobotu a neděli týden před vystoupením. Značkoval se stadion, připravovali se školy pro ubytování, doprava apod. Celý následující týden se připravovalo o sto šest. Každý kdo si slet zpětně promítne nejspíš nenalezne vážnější organizační chybu. Jediné co by se dalo vytknout a také že se někteří bratři a sestry již ozývali, byla svou kapacitou malá tribuna pro cvičence. V neděli již ale pořadatelé hlásali, že je možné jíti na libovolnou tribunu a zde shlédnout vystoupení. V sobotu tomu tak nebylo, jelikož organizátoři neměli na takto malém stadionu žádnou zkušenost s množstvím diváků. Všesokolský slet je vrcholná slavnost sokolů a tím pádem především pro sokoly. Jsou to právě sami cvičenci a cvičitelé, kteří jedou do Prahy s touhou účastnit se celé slavnosti a ne jen odcvičit svou skladbu a nemít možnost shlédnout zbytek vystoupení. Nejlepšími diváky jsou právě cvičenci, což bylo na Rošického stadionu k nepřehlédnutí. Věřím, že při přípravě dalšího sletu bude tato skutečnost brána na vědomí o mnoho dříve. Nemyslím, že v Tyršově domě sedí tací optimisté, kteří by si mohli myslet, že na sletové slavnosti které většinou nejsou větší mírou propagačně prezentovány, jak tomu bylo ostatně i u tohoto sletu, přijdou velmi početné zástupy diváků. Sice by se nám to líbilo, ale zatím tomu bohužel tak není.
Jestliže bych celý XIII. Všesokolský slet měl shrnout do několika vět, tak by tomu bylo asi následovně. Byl jsem svědkem velmi milé a krásné sokolské slavnosti, která mě naplnila optimismem a novou energií v práci budoucí. Setkal jsem se s spoustou přátel a lidí, kteří svůj volný čas tráví podobným způsobem jako já. I když celoroční nácviky byli občas k nevydržení a to jak ze strany cvičitelů, tak i cvičenců, myslím že všem stálo za to, stát před plnými tribunami a vychutnávat si ohromný potlesk za svou skladbu. Nakonec jsem byl velmi rád, že i já jsem se účastnil sletu v roce 2000, který byl v mnohém jedinečný a nový.

Patrik Borkovec

náčelník jednoty

slet2000_1 slet2000_2 slet2000_3