Tělocvičná jednota SOKOL Praha - Strašnice - založeno 18.10.1908

Tělocvičná jednota SOKOL Praha - Strašnice - založeno 18.10.1908

  • Banner 1
  • Banner 2
  • Banner 3
  • Banner 4
  • Banner 5
  • Banner 6
Úvodní strana / O nás / Články /

Otevřený dopis

15.5.2003

Otevřený dopis všem Sokolům

Milé sestry a Vážení bratři,
dovolte mi vyjádřit se k několika otázkám, které v dnešní době začínají být aktuální.

Sokol – sokolství
Sokolství, nazýváme-li tak veškeré naše úsilí v jednotách s odkazem na Tyršovu myšlenku, vzniká především a jedině v našich jednotách. V jednotě se z člena stává Sokol, jestliže přijme určitý žebříček hodnot, ztotožní se s odkazem minulosti a začlení Sokol natrvalo do svého života. Všichni velmi dobře víme, že takových „Sokolů“ mnoho není. V každé jednotě můžete rozdělit její členy na ty, kteří Sokolu něco obětují a s hrdostí se k němu hlásí , a na ty, kteří si do jednot chodí jen zacvičit a ostatní je vůbec nezajímá a spíše otravuje. Sokolem člověk nezačíná být, ani nekončí zapsáním do kartotéky, či evidence, ale tím jak žije, jak se chová a jak přemýšlí. Sokolové se již od svého vzniku snažili být na svou dobu velmi pokrokoví a demokratičtí. Řešili otázky, které hnaly celý spolek kupředu, k většímu rozvoji, úctě, masovosti a slávě. V dnešní době spíše přešlapujeme na místě a izolujeme se od okolního světa, díky bratřím a sestrám, kteří myšlenkově zakořenili a tvrdošíjně odmítají jakýkoliv pokrok. Dnešní doba je velmi rychlá a každé desetiletí je velkou změnou. My na to bohužel nejsme schopni zareagovat tak, jak na různé změny reagovali naši předci. Do sokolství nelze nikoho nutit, nelze mu přikazovat co má říkat a jak se má chovat. Každý jedinec musí dospět sám a vybrat si svou cestu. My mu jen můžeme ukázat směr a poskytnout mu informace. Takovýchto jedinců moc není. Proto bychom si měli vážit každého z nich a mít ho v úctě. Vždyť je nás opravdu velmi málo.

Rozvoj Sokola
V minulosti, v dobách zrodu Sokola, vznikaly jednoty jako houby po dešti. Proto začaly jednoty sousedící se sebou vytvářet župy a zcela nakonec župy vytvořily ČOS, jako zastřešení celého spolku vůči veřejnosti a úřadům. Tím byla stavba systému uzavřena. Mělo to logiku. Vše se dělo od spodu. Podněty vycházely ze zdola a v ústředí se přetvářely v praxi potřeby jednot.

V dobách nadšeného obrození si Jednoty samy tvořily fondy na výstavbu nových tělocvičen, především z darů svých členů. Každá větší obec se při velké události prezentovala třemi budovami. Kostelem, školou a sokolovnou. Dnes již není možno, aby si jednoty zakládaly fondy na přestavby či výstavby sokoloven, jelikož jim již nikdo nic nedá. Proto se touto otázkou má zcela vážně zabývat ČOS. Bohužel, ale asi nejen já postrádám jakoukoliv jasnou dlouhodobou koncepci na rozvoj Sokola, která by jasně určovala cíle do budoucna. Ať už je to výstavba či rekonstrukce tělocvičen, tam kde nejsou, nebo jsou ve velmi žalostném stavu. Chybí také mechanismy, které umožní jednotlivým subjektům vstupovat do ČOS. Jako mohou být nové jednoty, staré jednoty které mají od počátku v názvu Sokol, ale do ČOS je po revoluci nepřijali, nebo celé svazy, díky kterým tak rozkvétá ASPV. Předsednictvo ČOS až velmi mnoho izolovalo Sokol od okolního světa a je to velká škoda.

Sokol vždy slučoval jak jednotlivé osoby, tak i celé jednoty. Ano, bratr starosta Pleskač na sjezdu obhajoval vyloučení některých jednot tím, že ministerstvo vnitra to tak nařizuje. Bohužel se zapomněl zmínit, že by to vše řešila drobná úprava stanov, kde by členy mohly být i organizace, tak jak je to například u ASPV. Kromě jiného se tím zavřela brána pro jakýkoliv svaz, který by mohl spadat pod Sokol. Dnes je struktura celého ČOS zcela odlišná od té původní. Nejspíše proto, že celý systém je obrácený. Pyramida není řízena ze zdola, jako tomu bylo, ale z vrchu. Čas ukáže, který z těchto modelů řízení ČOS je lepší. Rozhodně ale ten původní model byl více demokratický a to je nesporné. Nedávná doba nás bohužel naučila centralismu a zrovna Sokolové ho přijmou za vlastní. Co k tomu více dodat.

Dobrovolnost – profesionalizace
Nastává doba, kdy si opravdu budeme muset sednout a začít se bavit o otázce profesionalizace. V nedávné době se tuto otázku snažili otevřít místonáčelník ČOS Luboš Novotný a náčelník župy Jana Podlipného bratr Müller, ale chabé ohlasy nedávaly možnost vzniku skutečné debaty. Přitom jejich rozpracování bylo velmi podrobné a výstižné. A navíc otázka je to velmi široká a zásadní, abychom k ní neustále mlčeli. Můžeme nějakého činovníka jednoty zaměstnat na plný či poloviční úvazek? On by byl plně zodpovědný výboru jednoty a zcela jasně by nesl následky svých chyb. Můžeme do jednoty přijmout oddíl, který je sportovní, na vyšší úrovni a jehož trenéři si nechávají platit velmi vysoké poplatky, aby se z toho uživili? Bude tento oddíl dělat dobré jméno našemu Sokolu? I když jeho členové platí 2000,- kč za půl roku? Velmi doporučuji přečíst si příspěvky obou bratří. Měli by být k nalezení na sokol.info.

Nebylo by výhodné mít v Tyršově domě odborníky a managery, kteří by táhli náš spolek stále dál a plně by podléhali kontrolním orgánům, výboru a předsednictvu ČOS? Všichni víme, že veřejnost je lhostejná k našemu každodennímu snažení v tělocvičnách a naopak spolu s médii velmi sledují jednorázové akce typu maratónský běh. Je v silách Sokola zajistit a zrealizovat takovouto masovou jednorázovou akci? Myslím tím akci bez nácviků. Takovou, které se může během okamžiku zůčastnit široká veřejnost. Máme na to managerské schopnosti? Dokážeme povýšit běh Terryho Foxe, nebo jiný projekt na úroveň akce Pražského maratónu? S veškerou propagací a pompou? Dokázali bychom sehnat dostatek sponzorů, aby takováto akce nebyla ztrátová? Možná by stálo za to se nad některými otázkami zamyslet. Některé jsou hůře realizovatelné, jiné nikoliv.

Diskuse
Před nedávnem jsem si mohl přečíst na emailové konferenci „otevřený dopis představitelům ČOS a předsednictvu ČOS“ od Hany Geisslerové Brejlové. Je smutné, že ač je psán poměrně ostře, tak jeho text je velice pravdivý a těm, kteří si to nechtěli přiznat, nastavuje tu ne příliš lichotivou tvář dnešního Sokola. Jednatelka Sokola Dobřichovice vhodila rukavici. Bylo by smutné, kdyby jí nikdo nesebral a nezačala se plodná diskuse o tom, jak dál. Ten již zmíněný otevřený dopis začal díky sokolským krojům pro žactvo. Já bych se ale vážně přiklonil k tomu, co bratr Luboš Novotný nastínil v otázkách v reakci na výše zmíněný dopis. Dresy pro naše žactvo a cvičební soupravy pro cvičitele by zcela jasně zviditelnilo Sokol v naší zemi.

Co se týká samotných diskusí na emailové konferenci, je vynikající, že Aleš Müller z každé uzavřené debaty udělá ucelený sborník. Bylo by také vhodné, aby tento sborník obdrželi kompetentní činovníci a alespoň si ho přečetli. Vynikající by bylo, kdyby z takovéhoto sborníku vyvodili zcela reálné závěry.

Webové stránky
Blíží se doba, kdy i devítiletý školák bude umět ovládat počítač a velice hravě bude získávat informace z internetu. ČOS má své webové stránky, ale podle mého názoru zcela nesplňují potřebu spolku a novodobé informační trendy (je velmi pasivní). To nejspíše vycítil i bratr Voráč a založil velmi propracovaný Sokol.info, za což mu mnozí děkujeme. Můj názor je ten, že stránky ČOS by měly být jak pro náhodné návštěvníky, tak především z 80% pro Sokoly. Na těchto stánkách by se cvičitel z Červené Lhoty měl dovědět, kdy jsou veškerá školení, kdy jsou veškeré závody, kde jsou výsledkové listiny závodů, co dělá sbor mužů pro cvičitele mužů, kde nalezne pravidla všech různých sportů, kde nalezne metodické listy, kde se dá objednat velmi levné a kvalitní nářadí a náčiní, zda nějaká jednota neinzeruje prodej nářadí, které on potřebuje, kde nalezne reporty a fotografie z různých akcí po celé zemi atd. Mohlo by se na stránkách objevit diskusní fórum. Naše firma ho velmi levně pořídila a za půl roku se na nich přihlásilo více jak 50000 uživatelů.

Diskuse přímo na stránkách ČOS pro cvičitele, činovníky, obyčejné členy, jednotlivé sbory…. To by teprve bylo nápadů a návrhů. Diskusní fórum funguje na bázi jednotlivých místností, které jsou buď zcela veřejné a nebo přístupné jen vymezeným lidem. Proto se tam mohou domlouvat jak cvičitelé z celé republiky, tak zároveň činovníci jedné župy, aniž by někdo jiný znal obsah jejich příspěvků.
  Myslím si, že by se v Tyršově domě mohli zabývat otázkou www stránek více profesionálně, neboť tyto investice jak časové, tak i finanční se s mnohonásobným zvýšením vrací zpět. Nehledě na to, že jakmile sponzoři zjistí, že na vaše stránky se přihlásí více jak 80000 lidí ročně, budou mít zájem za poplatek umístit na vaše stránky své reklamní banery. Jestliže spojíte stávající www stránky ČOS, sokol.info, CVIK, přidáte diskusi a ještě nějaký nápad k tomu, vzniknou stránky, které nám budou ostatní závidět. Stačilo by, kdyby si spolu sedli bratři jako je Voráč, Sobota, Vrána, Lomecký, dostali od předsednictva ČOS zelenou a dobrý výsledek je předem zaručen.

TJ SOKOL Praha – Strašnice
Milé sestry, vážení bratři, blížím se ke konci tohoto dopisu. Ve výše uvedených řádcích jsem psal svůj názor na některé podněty. Ve větách jsem užíval slůvka „naše“ a „my“, protože ač nás předsednictvo ČOS vyškrtlo ze své evidence, tak i přesto zůstáváme Sokoly. Vždy jsme jimi byli, jsme a budeme. Kdo to nechápe a bouří se proti tomu, tak je mi ho upřímně líto. Neudělali jsme nic, za co by jsme se museli stydět před svými předchůdci, což se o některých „Sokolech“ nedá říci. Žádnou černou kroniku jsme psát nezačali, ani ji nemáme v plánu, jak nám předpovídal bratr Pleskač. Naši předchůdci také vlastnili svou milovanou jednotu a k tomu všemi možnými silami pomáhali rozvoji celého Sokola. Naše jednota nám kvete před očima, možná i díky tomu, že jsme začali být nuceni se více ohánět a dotahovat vše do samého konce. Bohužel to druhé je nám odepřeno. Sice nejsme členy ČOS ale zůstáváme Sokolové. Nikam se nehrneme, ani do ASPV, ani do Českého Sokola. Stále věříme, že někdy v budoucnu nastane doba, kdy se naše cesty opět sejdou. Do té doby budeme plout sami, i když vždy velmi blízko Vás. Já alespoň věřím, že se toho určitě dožiji.

S pozdravem

Patrik Borkovec

15.5.2003