Tělocvičná jednota SOKOL Praha - Strašnice - založeno 18.10.1908

Tělocvičná jednota SOKOL Praha - Strašnice - založeno 18.10.1908

  • Banner 1
  • Banner 2
  • Banner 3
  • Banner 4
  • Banner 5
  • Banner 6
Úvodní strana / Akce /

Všesokolské slety

Tradice sokolských sletů sahá do minulého století a přetrvala dodnes. Jsou jedinečným fenoménem a znamenaly vždy významnou událost pro celý stát. Staly se přehlídkou sokolské činnosti, ale často i povzbuzením celého národa v pohnutých dobách našich dějin. Kromě společných vystoupení přinášely i sportovní soutěže, přehlídky sportovních souborů a mnoho zážitků ve vyzdobené Praze. Na sletišti nechyběli přední politici ani naši prezidenti. Rozsah sletů se až do roku 1948 stále zvětšoval.
Chceme-li hodnotit význam sokolských sletů, neobejdeme se bez zastavení u Tyršova ideálu harmonicky sladěné osobnosti po stránce tělesné i duševní. Hlavním cílem Tyršovým i jeho spolupracovníků bylo již před 140 lety pěstovat nejen tělesnou výchovu, ale i vychovávat občany i k mravní čistotě a lásce k vlasti.
Ani dnes nepokládáme tyto ideje za přežitek. O jejich síle svědčí i samotný fakt, že Sokol byl za dobu svého trvání čtyřikrát rozpuštěn, ale vždy znovu ožil. S ním ožily vždy idea sokolských sletů.
Když se přiblížilo dvacáté výročí založení Sokola Pražského, podal Tyrš návrh, aby byl do Prahy svolán sjezd sokolských jednot z Čech, Moravy i ze zahraničí. Na sjezdu chtěl Sokol vystoupit před veřejností a ukázat své výsledky na poli tělesné kultury, pěstované v duchu národním a vlasteneckém. A tak 18. června 1882 vpochodovali sokolové poprvé do pražských ulic ve společném průvodu, aby potom na Střeleckém ostrově předvedli ukázky společných cvičení dosud nevídaných a cvičení čtyřiceti družstev na nářadí. Jak průvod Prahou, tak i vystoupení měly velký úspěch u veřejnosti a způsobily výrazný rozmach Sokola doma i za hranicemi. Sokolský sjezd prokázal, že sokolská myšlenka zapustila v české společnosti své kořeny. Setkání v Praze je proto právem považováno za první všesokolský slet.
Od té doby se staly sokolské slety vyvrcholením a přehlídkou soustavné činnosti jednot, ale i povzbuzením na cestě vpřed. Úroveň sletů stále stoupala jak v množství cvičících, tak v bohatství programu. Také jejich organizace překonávala vždy očekávání. Slety dostávaly stále větší prostor, až konečně zakotvily na Strahově. Žila jimi celá Praha - a vlastně celá vlast.
Slety se staly celonárodní slavnostní, která povzbuzovala vlastenecké uvědomění a pomáhala k zvyšování prestiže našeho národa i za hranicemi. Konaly se často v období pohnutých chvil našich dějin. Za dob staré monarchie povzbuzovaly národ - a posléze i slovanské národy - v boji za vlastní svébytnost, v pozdějších letech se staly demonstrací celého národa proti nastupujícím diktaturám ( 1938, 1948 ).
Po jedenáctém sletu skončila násilným způsobem doba dalšího rozvoje Sokola. Od roku 1948 vyvinula totalitní moc značné úsilí, aby z povědomí národa vymazala sokolskou ideu na dlouhých jedenačtyřicet let. Teprve po ukončení nadvlády komunismu nastalo vzkříšení Sokola, který se obnovil především díky úsilí těch, kdo byli pamětníky jeho slavné minulosti.

„Na Staroměstské náměstí vstoupili sokolové. Na Staroměstské náměstí vstoupila hrdost, vstoupila naděje a krása, vstoupila tradice v tom nejlepším slova smyslu. Vstoupila lidskost a bratrství. Na Staroměstské náměstí vstoupila budoucnost. Ta lepší - o níž se mi přestávalo snít. Na Staroměstské náměstí vstoupila myšlenka a víra….“